Věnováno všem parním lokomotivám. Těm, které stále věrně slouží nebo by sloužit chtěly, ale už nemohou, a těm, které zůstaly navždy tiché.
O VÝSTAVĚ
Následující texty jsou úryvky z knihy Průvodce výstavou Saze, která vyjde 23. 9. 2023.
Když se vracím zpět k počátečním myšlenkám na tuto výstavu, je až s podivem, že první zmínku s tímto nápadem jsem našel v zápisníku z doby, kdy jsem vytvářel výstavu předešlou. Květen 2022 obsahoval poznámku „Je možné kreslit popelem, který shořel v té dané ztvárněné lokomotivě?“; ano, byla poněkud nemotorně zapsaná, avšak pointa v ní zůstala. Tenkrát jsem však neměl zdaleka ponětí, že popel samotný by nemohl být tak užitečný, a že to pravé “zlato”, které hledám, jsou saze.
Během té doby jsem zažil první opravdový kontakt s parní lokomotivou. Uchvátila mě nejen křivkami zvenčí, jež všichni tak dobře známe, ale hlavně zevnitř. Viděl jsem v tom stroji spíše organismus, živoucího a dýchajícího tvora než pouhou lokomotivu. V hlavě se mi utvářely první nápady na obrazy a vše se začalo ubírat tím správným směrem.
Jenže bylo strašně brzy.
Věděl jsem, že přicházející energie a múzy, létající okolo mě, musejí ještě počkat – neměl jsem prozatím žádný vzorek saze, netušil jsem, jak realizovat výrobu barvy. Bylo přede mnou velké množství jiné práce, kterou jsem nemohl odložit. Sbíral jsem zkrátka střípky nápadů a ukládal si je. Jejich čas měl teprve přijít.
Léto skončilo a s počátkem listopadu 2022 jsem naplánoval první návštěvu depa. Mé kroky zkraje vedly do České Lípy. V té době jsem měl již nastudované informace o tom, jak si vytvořit vlastní akvarelovou barvu. Těch detailů není k nalezení mnoho, ale základ mi stačil – musím se dostat do dýmnice a vybrat vzorek sazí. Tohoto plánu jsem se hodlal držet tak dlouho, dokud nenasbírám dost lokomotiv, které chci vyobrazit, a jelikož jsem měl v plánu společně s Locomotif.cz vytvořit kalendář z těchto maleb na nadcházející rok 2024, muselo jich být dvanáct.
V tom ideálním světě.
Bylo však náročné dostat se k dvanácti originálním parním lokomotivám, které jsou provozní nebo alespoň v nějaké blízké minulosti provozní byly. Nepojízdné jsou vymyté a není v nich nic víc než hromádka rzi, a s tou bych příliš nenamaloval.
Následujícího půl roku jsem strávil na cestách a křižoval jsem Českou republiku i Slovensko, abych objevil co nejvíce parních krásek, odpočívajících ve svých vyhřátých depech. Měl jsem jich deset. Ačkoli…
Nakonec, i když už jsem výstavu měl z poloviny namalovanou, se ke mně dostal vzorek jedenáctý – Ventilovka. Spatřil jsem ji čirou náhodou na železniční akci v Kořenově. Měl jsem obrovskou radost. V mé sbírce chyběla dvanáctá saze. Poslední lokomotiva jako završení všeho. Přišlo to ve chvíli, když jsem to nejméně čekal.
Na dovolené v Rakousku, kam jsem odjel na tři dny s Honzou Bambuškem a Janem Sabakou poznávat krásy místních úzkorozchodných železnic, na mě čekala saze dvanáctá.
Díky jedné větě, ledabyle zapsané v deníku, a originální myšlence, která pro mě znamenala životní výzvu, jsem objevil tolik krásných míst, o nichž bych vám v této knize rád povyprávěl. Naučil jsem se mnoho věcí a poznal mnoho úžasných lidí, bez nichž by tato výstava nikdy nevznikla. Tento projekt je mým vlastním příběhem, jehož cesta se touto knihou tak nějak končí.
Tak pojďte a objevte se mnou kouzlo “páry”.
O KALENDÁŘI A KNIZE
Společně s Locomotif.cz vám mohu představit kalendář vytvořený z obrazů této výstavy – Kalendář SAZE pro rok 2024 a knihu* Průvodce výstavou Saze. Tento unikátní kalendář s 12 ilustracemi a knihu doplněnou o návrhy, fotografie a vyprávění z cest najdete k zakoupení přímo na stánku Locomotif a nebo na internetových stránkách www.locomotif.cz. Doufám, že vám budou dělat stejnou radost jako mně.
*kniha vychází 23. 9. 2023
SBĚR SAZÍ
Jak jsem zde již několikrát zmínil a pravděpodobně ještě několikrát zmíním, nejsložitější na celém projektu bylo to, co se zdálo nejsnazší – sbírání sazí.
Samotný úkon dostat se do dýmnice lokomotivy a vybrat saze sice nezabere více než deset minut, ale nejtěžší na tom všem bylo najít si cestu k těmto parním lokomotivám. Nalézt kontakt a společnou řeč. Vysvětlit proč a k čemu potřebujete odpad, jehož se všichni zejména po sezóně snaží zbavit pečlivým vymytím. Téměř vždy jsem ale narazil na milou reakci a vstřícnou náruč, potažmo dveře výtopny. Bylo příjemné všem s neutuchajícím zápalem, mně vlastním, vyprávět o plánech, jak namalovat obrazy ze sazí, jak přistoupím k tvorbě barvy z nich a vůbec o celé myšlence. Pokaždé jsem nenavštívil přímo depo. Několikrát jsem narazil na lokomotivu na železniční akci nebo vystavenou venku před depem, a ne vždy jsem tenhle svůj plán sdílel jen s lidmi ze železničního prostředí. O to překvapenější a nadšenější reakce však mé vyprávění vyvolalo.
TVORBA BARVY ZE SAZÍ
Některé saze v sobě nesou drobné úlomky rzi, jiné zase nějaké jehličí. Jiné byly slabé a méně výrazné než ty ostatní, a tak si každá malba nese odkaz místa, kde jsem je sebral. Pamatuji se, že jsem stěží domaloval nejtmavší místa jednoho obrazu, jelikož na dně malířské pánvičky už zbývaly jen hrubé částečky a intenzivní čerň chyběla. Proto například můžete vidět, že jsou jisté části malby méně syté, nebo je pokrývá větší množství částeček, ale řekl jsem si, že to k tomu prostě tak nějak patří. U této mé výstavy platí dvojnásob rčení, že cesta je cíl.
TVORBA OBRAZŮ
OBRAZY
Saze – vypadá to báječné. Plánuji návštěvu listopadové vernisáže v HK. Mám k návštěvě dotaz. Bude přímo na místě možnost koupě kalendáře i knihy? Nebo lépe pořídit předem na locomotif.cz?